ⵊⴰⴱⵔⴰⵏ ⵅⴰⵍⵉⵍ ⵊⴰⴱⵔⴰⵏ 3 : ⴰ ⴰⵎⴷⴷⵓⴽⵍ ⵉⵏⵓ

ⵎⵓⵃⴰⵎⵎⴰⴷ ⴼⴰⵔⵉⵙⵉ

ⴰ ⴰⵎⴷⴷⵓⴽⵍ ⵉⵏⵓ: ⵏⵛⵛ ⵡⴰⵔ ⵉⵍⵍⵉ ⴷ ⴰⵜⵔⵔⴰⵙ ⵏⵏⵉ ⵉ ⵜⵡⴰⵍⵉⴷ ⵣⵣⴰⵜ ⵏⵏⵛ. ⵓⴷⵎ ⴰ ⵉ ⵜⵡⴰⵍⵉⴷ ⵎⵖⴰⵔ ⴷ ⵉⵊⵊ ⵏ ⵓⵃⵢⵢⴰⵙ ⵉⵕⴹⵖ ⵜ. ⵢⵓⵔⵎ ⵙ ⵉⴼⵉⵍⴰⵏ ⵏ ⵡⵓⵍ ⵢⵉⵣⴷⵉⴳⵏ. ⵜⵃⵏⵓⵏⵏⵓⴹⵖ ⴷⴰⵢⵙ ⵅⵎⴰ ⴰⴷ ⵅⴰⴼⵉ ⵉⵃⴹⴰ ⵣⵉ ⵜⵉⵟⵟⴰⵡⵉⵏ ⴳ ⵉⵄⴷⴷⴰⵏ ⵉⴳⵎⵉⵔⵏ ⵏⵏⵙⵏⵜ. ⴰⴷ ⵅⴰⴼⴽ ⵃⴹⴰⵏⵜ ⵓⵍⴰ ⴷ ⵛⵛⴽ ⵣⵉ ⵡⴰⵢⵢⴰⵔ ⵏ ⵜⴰⵔⵔⵉⵜ ⵏ ⵜⴰⵢⵢⵏⵉⵜ ⵉⵏⵓ(1). ⵎⴰ ⵓⴷⵎ ⵏⵏⵉ ⴰⵎⵇⵇⵔⴰⵏ ⴳ ⵉⴼⴼⴰⵔⵏ ⵉ ⵣⵣⴰⵢⵉ ⵜⵙⵍⵉⴷ ⵍⴱⴷⴰ, ⵏⵜⵜⴰ ⵎⵖⴰⵔ ⵉⵜⵜⵖⵉⵎⴰ ⴷ ⴰⵙⵇⵙⵉ. ⵉⵣⴷⵖ ⵔⴰⵍⵍⴰⵖ ⵏ ⵓⵚⵖⴹⵉ ⵏ ⴱⵓⵃⴱⵍ ⵉⵏⵓ. ⵡⴰⵔ ⵜ ⵉⵙⵙⵉⵏ ⵍⴰ ⴷ ⵉⵊⵊ. ⵙ ⵓⵢⵏⵏⵉ ⵉⵜⵜⵖⵉⵎⴰ ⴷ ⴰⵙⵇⵙⵉ ⵉ ⵍⴱⴷⴰ, ⵡⴰⵔ ⴷ ⴰⵙ ⵜⵎⵉⵏⴻⵏⵜ ⵜⴼⵔⴰⵙ ⵉ ⵉⵡⴷⴰⵏ ⵏⵏⵖⵏⵉ.

ⴰ ⴰⵎⴷⴷⵓⴽⵍ ⵉⵏⵓ: ⵎⵄⵍⵉⴽ ⵓⴼⵉⵖ ⵡⴰⵔ ⵜⴻⵜⵜⵉⵇⵇⵉⴷ ⵎⵉⵏ ⵇⵇⴰⵔⵖ ⵓⵍⴰ ⴷⵉ ⵎⵉⵏ ⵜⵜⴳⴳⵖ. ⵃⵉⵜ ⵉⵡⴰⵍⵏ ⵉⵏⵓ ⵎⵖⴰⵔ ⴷ ⵟⵟⵢⴰ ⵏ ⵜⵅⵓⵔⵔⵉⵙⵉⵏ ⵉⵏⵓ, ⵓ ⵜⵉⵎⴳⴳⴰ ⵉⵏⵓ ⵎⵖⴰⵔ ⴷ ⵜⵉⵍⵉⵜⵉⵏ ⵏ ⵉⵏⴰⵔⵓⵣⵏ ⵏⵏⴽ.
ⴰ ⴰⵎⴷⴷⵓⴽⵍ ⵉⵏⵓ: ⵅⵎⵉⵏⵏⵉ ⴷⴰⵢⵉ ⵜⵇⵇⴰⵔⴷ (ⴰⵚⵎⵎⵉⴹ ⵉⵟⵟⵚⵓⴹ ⴷ ⴰⵙⵏⵇⴰⵔ(2)) ⵜⴰⵔⵔⵉⵖ ⴷ ⵅⴰⴼⴽ ⵍⵅⴷⵏⵏⵉ (ⵢⵢⵀ, ⵉⵟⵟⵚⵓⴹ ⴷ ⴰⵙⵏⵇⴰⵔ) ⵅⵎⴰ ⵡⴰⵔ ⴷ ⴰⴽ ⴷ ⵉⵜⵜⵉⵙ ⵖⴰⵔ ⵜⵡⵏⴳⵉⵎⵜ ⵏⵏⴽ, ⴱⵍⵍⵉ ⵜⵉⵅⵓⵔⵔⵉⵙⵉⵏ ⵉⵏⵓ ⴳ ⵉⴼⵜⵜⵃⵏ ⴷⵉ ⵜⵢⵢⵓⵖⵉⵏ(3) ⵏ ⵉⵍⴻⵍ ⵡⴰⵔ ⵣⵎⵎⵔⵏⵜ ⴰⴷ ⴹⵡⵏⵜ ⴷⴳ ⵉⵚⵎⵎⵉⴹⵏ ⵉⴽⵙⵙⵉⵏ ⵉⵙⵔⵓⵙⴰⵏ. ⵎⴰ ⵛⴽⴽ ⵜⵉⵅⵓⵔⵔⵉⵙⵉⵏ ⵏⵏⴽ ⵉ ⵅⴼ ⴷ ⵓⵍⵢⵏⵜ ⵜⵄⵊⵊⴰⵊⵜ, ⵉⵙⵙⴼⵜⵓⵜⵜⵙ ⵉⵜⵏⵜ ⵓⵚⵎⵎⵉⴹ, ⵊⵊⵉⵏⵜ ⵛⴽⴽ ⴷ ⴰⵎⵣⵣⵢⴰⵏ ⵅⴼ ⵓⵔⵎⴰⵙ ⵏ ⵜⵅⵓⵔⵔⵉⵙⵉⵏ ⵉⵏⵓ ⵢⵓⵍⵍⵖⵏ ⴳ ⵉⵟⵟⴰⵡⵏ ⵙⵏⵏⵊ ⵉ ⵉⵍⵉⵍⵏ. ⵎⴰⵛⴰ ⵜⴳⴳⵉⴷ ⵎⵍⵉⵃ ⵡⴰⵔ ⵜⵔⵎⵉⵙⴷ ⵉ ⵜⵉⵙⵉ ⵏⵏⵙⵏⵜ, ⵃⵉⵜ ⵔⵣⵣⵓⵖ ⴰⴷ ⵓⴳⵓⵔⵖ ⵅⴼ ⵜⵎⴰ ⵏ ⵉⵍⴻⵍ ⴰⴽⴷ ⵉⵅⴼ ⵉⵏⵓ.

ⴰ ⴰⵎⴷⴷⵓⴽⵍ ⵉⵏⵓ: ⵅⵎⵉⵏⵏⵉ ⴷ ⵜⵏⵇⵇⴰⵔ ⵜⴼⵓⴽⵜ ⵏ ⵡⴰⵙⵙ ⵏⵏⴽ ⵜⵏⴷⴷⵔ ⴷ ⵜⴰⵍⵍⵙⵜ ⵏ ⵜⵎⴷⴷⵉⵜ ⵉⵏⵓ, ⵙⵙⴰⵡⴰⵍⵖ ⴷ ⵖⴰⵔⴽ ⵣⴳ ⵡⴰⵔⵏⵉ ⵉⴼⵔⵉ ⵏ ⵜⴰⵍⵍⵙⵜ ⵉⵏⵓ ⵅⴼ ⵟⵟⵢⴰ ⵏ ⵜⴼⵓⴽⵜ ⵜⵓⵡⵔⵖⵜ ⴳ ⵉⵛⵟⵟⵃⵏ ⵖⴰⵔ ⵟⵟⵃⴰ(4) ⵅⴼ ⵜⵇⵉⵛⵛⵡⵉⵏ ⵏ ⵉⴷⵓⵔⴰⵔ, ⵓ ⵙⵙⴰⵡⴰⵍⵖ ⴰⴽ ⵅⴼ ⵎⵉⵏ ⴷ ⵉⵜⵜⵊⵊⴰ ⵛⵛⴹⵉⵃ ⵏⵏⵙ ⵏ ⵜⵉⵍⵍⴰⵙ ⵉⵃⴷⵇⵏ ⵅⴼ ⵉⵖⵣⵔⴰⵏ ⴷ ⵉⴳⴰⵔⵏ(5). ⵙⵙⴰⵡⴰⵍⵖ ⴰⴽ ⵅⴼ ⵎⴰⵕⵕⴰ ⵎⴰⵏⴰⵢⵏⵏⵉ, ⵃⵉⵜ ⵡⴰⵔ ⵜⵣⵎⵎⴰⵔⴷ ⴰⴷ ⵜⵙⵃⵙⵙⴷ ⵉ ⵉⵣⵍⴰⵏ ⵏ ⵜⵉⵍⵍⴰⵙ ⵉⵏⵓ(6). ⵡⴰⵔ ⵜⵣⵎⵎⵔⴷ ⴰⴷ ⵜⵡⴰⵍⵉⴷ ⴰⵎⵅⵜⵡⴰⵢ(7) ⵏ ⵡⴰⴼⴼⵔⵉⵡⵏ ⵉⵏⵓ ⵊⴰⵔ ⵉⵜⵔⴰⵏ ⴷ ⵉⵜⵔⴰⵏⴻⵏ(8). ⵙ ⵓⵢⴰ ⵎⵛⵃⴰⵍ ⵉⵚⴱⵃ ⵓⵎⵉ ⵡⴰⵔ ⵜⵙⵍⵉⴷ ⵡⴰⵔ ⵜⵡⵉⵍⵉⴷ, ⵃⵉⵜ ⵔⵣⵣⵓⵖ ⴰⴷ ⵙⵉⵖⵉⵖ ⴷⴳ ⵡⴰⵡⴰⵍ ⵏ ⵜⵎⴷⴷⵉⵜ ⴰⴽⴷ ⵉⵅⴼ ⵉⵏⵓ.

ⴰ ⴰⵎⴷⴷⵓⴽⵍ ⵉⵏⵓ: ⵅⵎⵉⵏⵏⵉ ⵖⴰⵔ ⵜⴳⵄⵄⴷ ⴷ ⵖⴰⵔ ⵓⵊⵏⵏⴰ ⵏⵏⵛ ⵀⵡⴰ ⴷ ⵖⴰⵔ ⵜⵎⵙⵙⵉ ⵉⵏⵓ. ⵓ ⵡⴰⵅⵅⴰ ⵎⵉⵏ ⴷⴰⵢⵉ ⵉⵙⵙⴱⴹⴰⵏ ⴰⴽⵉⴷⴽ ⴷ ⴰⵎⵇⵇⵔⴰⵏ ⵉⵇⵙⵃ ⵉ ⵓⵣⵡⴰⵢ, ⵜⵖⵉⵎⵉⴷ ⵜⵍⴰⵖⵉ ⴷ ⴰⵢⵉ ⴷ, ⵜⵇⵇⴰⵔ ⴷ (ⴰ ⴰⵎⴷⴷⵓⴽⵍ ⵉⵏⵓ, ⴰ ⴰⵙⵎⵓⵏ ⵉⵏⵓ(9)) ⵜⴰⵔⵔⵉⵖ ⴷ ⵅⴰⴼⴽ ⵏⵛⵛ (ⴰ ⴰⵎⴷⴷⵓⴽⵍ ⵉⵏⵓ, ⴰ ⴰⵙⵎⵓⵏ ⵉⵏⵓ) ⵃⵉⵜ ⵡⴰⵔ ⵔⵣⵣⵓⵖ ⵛⴰ ⴰⴷ ⵜⵡⴰⵍⵉⴷ ⵜⵉⵎⵙⵙⵉ ⵉ ⴷⵉ ⴷⴷⴰⵔⵖ. ⵉⵍⵙⴰⵡⵏ ⴳ ⵉⵔⵖⵉⵏ ⴰⴷ ⴰⴽ ⵙⴷⴰⵔⵖⵍⵏ ⵎⵓⵎⵎⵓ ⵏ ⵜⵉⵟⵟⴰⵡⵉⵏ ⵏⵏⴽ ⵓⵍⴰ ⴷ ⴰⴳⴳⵓ ⵏⵏⵙ ⴰⴷ ⵣⵣⴰⵢⵙ ⵖⴰⵛⴰⵏ ⵡⴰⵏⵣⴰⵔⵏ ⵏⵏⴽ. ⵎⴰ ⵏⵛⵛ ⵡⴰⵔ ⵜⵡⵉⵍⵉⵖ ⵛⴰ ⵏ ⵉⵊⵊ ⴷⵉ ⵜⴼⵔⴰⵙ ⵏⵏⴽ ⴰⴷ ⵉⵔⵣⴼ ⵖⴰⵔ ⵜⵓⴷⵔⵜ ⵏ ⵜⵎⵙⵙⵉ ⵉ ⴷⵉ ⵍⵍⵉⵖ. ⵙ ⵓⵢⴰ ⵜⵅⵙⵖ ⴰⴷ ⵇⵇⵉⵎⵖ ⴷⵉ ⵜⵎⵙⵙⵉ ⴰⴽⴷ ⵉⵅⴼ ⵉⵏⵓ.
ⴰ ⴰⵎⴷⴷⵓⴽⵍ ⵉⵏⵓ: ⵛⴽⴽ ⵜⵇⵇⴰⵔⴷ ⴱⵍⵍⵉ ⵜⵅⵙⴷ ⴰⵣⵔⴼ ⴷ ⵡⴰⵥⵥⵕⵉ ⴷ ⵜⵜⵓⵍⵍⵓⵖⵜ(10). ⵏⵛⵛ ⵇⵇⴰⵔⵖ ⴱⵍⵍⵉ ⵜⵉⴼⵔⴰⵙ ⴰ ⴽⵙⵉⵖ ⵜⵏⵜ ⵉⴷ ⵣⵣⴰⵢⴽ, ⵉⵛⵜ ⵏ ⵜⵎⵙⵍⴰⵢⵜ ⴷ ⵜⴰⵚⴱⵃⴰⵏⵜ ⴰⴷ ⵉⵅⵙ ⵓⵜⵔⵔⴰⵙ ⴷⴷⴳⴳⴰ ⵏ ⵜⴼⵔⴰⵙ. ⵡⴰⵅⵅⴰ ⴹⵀⵃⴽⵖ ⵙ ⵜⴰⵏⵓⴼⴼⵔⴰ ⵅⴼ ⵜⵎⵅⵙⴰ ⵉⵏⵓ ⴳ ⵉⵍⵍⴰⵏ ⴷⴳ ⵓⵍ ⵉⵏⵓ ⵉ ⵛⴽⴽ, ⵃⵉⵜ ⵔⵣⵣⵓⵖ ⴰⴷ ⴹⵃⴽⵖ ⴰⴽⴷ ⵉⵅⴼ ⵉⵏⵓ.

ⴰ ⴰⵎⴷⴷⵓⴽⵍ ⵉⵏⵓ: ⵛⴽⴽ ⴷ ⵉⵊⵊ ⵏ ⵓⵜⵔⵔⴰⵙ ⵎⵓⵏⴻⵏⵜ ⴷⴰⵢⴽ ⵜⵉⴼⵔⴰⵙ ⵏ ⵜⵓⵍⵍⵓⵖⵜ ⴷ ⵜⵉⵖⵉⵙⵜ ⴷ ⵜⵓⵏⵥⵉⵥⵜ(11). ⵙ ⵉⵊⵊ ⵏ ⵓⵏⴰⵎⴽ ⵏⵏⵖⵏⵉ ⵛⴽⴽ ⴷ ⵉⵊⵊ ⵏ ⵓⵔⴳⴰⵣ ⵉⵙⵎⵓⵏ ⵜⵉⴼⵔⴰⵙ ⴳ ⵉⵍⵍⴰⵏ ⵎⴰⵕⵕⴰ. ⵙ ⵓⵢⴰ ⵓⵎⵉ ⴽⵙⵉⵖ ⵣⵉ ⵜⵓⵍⵍⵓⵖⵜ ⵏⵏⴽ, ⵙⵙⴰⵡⴰⵍⵖ ⴰⴽⵉⴷⴽ ⵙ ⵜⵉⵖⵉⵙⵜ ⴷ ⵜⵓⵏⵥⵉⵥⵜ, ⵎⴰⵛⴰ ⵏⵛⵛ ⴷ ⴰⴱⵓⵀⴰⵍⵉ ⴳⴳⵯⵊⵖ ⵅⴼ ⵓⵎⴰⴹⴰⵍ ⵉ ⴷⵉ ⵜⵣⴷⵖ ⴷ, ⴰⵎⴰⴹⴰⵍ ⵉⵏⵓ ⵡⴰⵔ ⵉⴼⵔⵉⵣ. ⵙ ⵓⵢⴰ ⵜⴼⴼⴰⵔⵖ ⵅⴰⴼⴽ ⵜⵉⴱⴱⵓⵀⵍⵢⴰ ⵉⵏⵓ, ⵃⵉⵜ ⵔⵣⵣⵓⵖ ⴰⴷ ⴱⴱⵓⵀⵍⵢⵖ ⴰⴽⴷ ⵉⵅⴼ ⵉⵏⵓ.
ⵛⴽⴽ ⵡⴰⵔ ⵜⵍⵍⵉⴷ ⴷ ⴰⵎⴷⴷⵓⴽⵍ ⵉⵏⵓ, ⴰ ⴰⵎⴷⴷⵓⴽⵍ! ⵎⴰⵛⴰ ⵎⴰⵏ ⵜⴰⴱⵔⵉⴷⵜ ⴳ ⵉⵜⵜⴰⵡⵢⵏ ⵖⴰⵔ ⵓⵔⵎⴰⵙ ⵏⵏⴽ ⵉ ⵎⴰⵏⴰⵢⴰ? ⴰⴱⵔⵉⴷ ⵉⵏⵓ ⵡⴰⵔ ⵉⵍⵍⵉ ⴷ ⴰⴱⵔⵉⴷ ⵏⵏⴽ. ⵎⴰⵛⴰ ⵡⴰⵅⵅⴰ ⴰⵎⵏⵏⵉ ⵏⴳⴳⵓⵔ ⴰⵖⵣⴷⵉⵙ ⵅⴼ ⵓⵖⵣⴷⵉⵙ ⵏ ⵡⵏⵏⵉ ⵏⵏⵖⵏⵉ.

Jabran xalil jabran 3: A ameddukel inu

Muḥammad farisi

A ameddukel inu: necc war yelli d atarras nni i twalid zzat nnec. Udem a i twalid mɣar d ijj n uḥeyyas iṛḍeɣ t. Yurem s ifilan n wul yizdigen. Teḥnunnuḍeɣ dayes xma ad xafi iḥḍa zi tiṭṭawin g iԑeddan igmiren nnsent. Ad xafek ḥḍant ula d ccek zi wayyar n tarrit n tayynit inu(1). Ma udem nni ameqqran g iffaren i zzayi teslid lebda, netta mɣar ittɣima d aseqsi. Izdeɣ rallaɣ n uṣeɣḍi n buḥbel inu. War t issin la d ijj. S uyenni ittɣima d aseqsi i lebda war d as tminent tefras i yewdan nneɣni.
A ameddukel inu: meԑlik ufiɣ war tettiqqid min qqareɣ ula di min teggeɣ. Hit iwalen inu mɣar d ṭṭya n txurrisin inu, u timegga inu mɣar d tilitin n inaruzen nnec.
A ameddukel inu: xminni dayi teqqared (aṣemmiḍ iṭṭṣuḍ d asenqar(2)) tarriɣ d xafek lexdenni (yyeh, iṭṭṣuḍ d asenqar) xma war d ak d ittis ɣar twengimt nnec, belli tixurrisin inu g ifettḥen di teyyuɣin(3) n yilel war zemmarent ad ḍwent deg iṣemmiḍen ikessin, isrusan. Ma cekk tixurrisin nnec i xef d ulyent tԑejjajt, isseftutts itent uṣemmiḍ, jjint cekk d amezzyan xef wermas n txurrisin inu yullɣen g iṭṭawen sennej i yililen. Maca teggid mliḥ war termised i tisi nnsent, ḥit arezzuɣ ad ugʷureɣ xef tma n yilel aked yexf inu.
A ameddukel inu: xminni d tneqqar tfukt n wass nnec tnedder d tallest n tmeddit inu, maca waxxa amenni ssawaleɣ d ɣarek zeg warni ifri n tallest inu xef ṭṭya n tfukt tuwreɣt g iceṭṭḥen ɣar ṭṭḥa(4) xef tqiccwin n idurar, u ssawaleɣ ak xef min d ittejja ccḍiḥ nnes n tillas iḥedqen xef iɣezran d iyyaren(5). ssawaleɣ ak xef maṛṛa manayenni, ḥit war tzemmared ad tesḥessed i yezlan n tillas(6) inu. war tzemmared ad twalid amxetway(7) n waffriwen inu jar itran d itranen(8). S uya mecḥal iṣbeḥ umi war teslid war twilid, ḥit arezzuɣ ad siɣiɣ deg wawal n tmeddit aked yexf inu.
A ameddukel inu: xminni ɣar tgeԑԑd d ɣar ujenna nnec hwa d ɣar tmessi inu. u waxxa min dayi issebḍan akidek d ameqqran iqseḥ i wezway, tɣimid tlaɣi d ayi d, teqqar d (a ameddukel inu, a asmun inu(9)) tarriɣ d xafek necc (a ameddukel inu, a asmun inu) ḥit war arezzuɣ ca ad twalid timessi i di ddareɣ. ilsawen g irɣin ad ak sdareɣlen mummu n tiṭṭawin nnec ula d aggu nnes ad zzayes ɣacan wanzaren nnec. Ma necc war twiliɣ ca n ijj di tefras nnec ad irzef ɣar tudart n tmessi i di lliɣ. S uya texseɣ ad qqimeɣ di tmessi aked yexf inu.
A ameddukel inu: cekk teqqared belli texsed azref d waẓẓṛi d ttulluɣt(10). necc qqareɣ belli tifras a ksiɣ tent id zzayek, ict n tmeslayt d taṣebḥant ad ixes utarras degga n tefras. Waxxa ḍehḥkeɣ s tanuffra xef tmexsa inu g illan deg ul inu i cekk, ḥit arezzuɣ ad ḍeḥkeɣ aked yexf inu.
A ameddukel inu: cekk d ijj n utarras munent dayek tifras n tulluɣt d tiɣist d tunẓiẓt(11). S ijj n unamek nneɣni cekk d ijj n wergaz ismun tifras g illan maṛṛa. s uya umi kesiɣ zi tulluɣt nnec, ssawaleɣ akidek s tiɣist d tunẓiẓt, maca necc d abuhali ggʷjeɣ xef umaḍal i di tzedɣ d, amaḍal inu war ifriz. S uya teffareɣ xafek tibbuhelya inu, ḥit arezzuɣ ad bbuhelyeɣ aked yexf inu.
Cekk war tellid d ameddukel inu, a ameddukel! Maca man tabridt g ittawyen ɣar wermas nnec i manaya? abrid inu war yelli d abrid nnec. maca waxxa amenni neggʷur aɣezdis xef uɣezdis n wenni nneɣni.

1: Ayyar n tarrit n tayynit (ⴰⵢⵢⴰⵔ ⵏ ⵜⴰⵔⵔⵉⵜ ⵏ ⵜⴰⵢⵢⵏⵉⵜ) : Délinquance ou bien Apathie
2 : Asenqar (ⴰⵙⵏⵇⴰⵔ) : Orient
3 : Tayyuɣin (ⵜⴰⵢⵢⵓⵖⵉⵏ) : S. Tayyuɣt (ⵜⴰⵢⵢⵓⵖⵜ) / Vague
4 : Ṭṭḥa (ⵟⵟⵃⴰ): Midi
5 : Iyyaren (ⵉⴳⴰⵔⵏ) : le sens ici est les champs agricoles
6 : tillas (ⵜⵉⵍⵍⴰⵙ) : S. Tallest / Tènèbre
7 : amxetway (ⴰⵎⵅⵜⵡⴰⵢ) : le sens dans ce contexte est Le palpitation.
8 : Itranen (ⵉⵜⵔⴰⵏⴻⵏ) : S. Atri (ⴰⵜⵔⵉ) / Planète
9 : Asmun (ⴰⵙⵎⵓⵏ) : Camarade
10 : Tulluɣt (ⵜⵓⵍⵍⵓⵖⵜ) : Vertu
11 : Tunẓiẓt (ⵜⵓⵏⵥⵉⵥⵜ) : Sagesse

شاهد أيضاً

جمعية “سكان جبال العالم” تطالب بتسريع بناء مناطق الأطلس الكبير المتضررة من الزلزال

جددت جمعية “سكان جبال العالم” فرع المغرب، هياكلها خلال الجمع العام العادي الذي نظمته بمدينة …

اترك تعليقاً

لن يتم نشر عنوان بريدك الإلكتروني. الحقول الإلزامية مشار إليها بـ *